Kittelova pouť sv. Josefa.

Program pouti:

9:30 Zahájení poutě – otevření prezentace designérů z SUPŠS v Železném Brodě v 1. patře fary.
10:00 Slavnostní Mše svatá – celebrant Mons. ICLic. Mgr. Martin Davídek, generální vikář Litoměřické diecéze
10:00 Hudební dílna - venkovní podium
10:00 Burk -komentované představení projektu rekonstrukce
11:30 Hudební škola Trojzemí -vystoupení dechových nástrojů - májové písně
11:30 Divadélko pro děti v patře fary- Čmukaři LD Turnov
12:00 Kittelovo muzeum - zahájení poslední sezóny v původních prostorách, představení novinek
12:30 Huntířovský pěvecký sbor - venkovní podium
13:00 Divadélko pro děti v patře fary- Čmukaři LD Turnov
13:00 Hudební škola Trojzemí -vystoupení dechových nástrojů - májové písně
13:30 Nisanka a Malá Nisanka - venkovní podium
14:15 Koncert Generace Gospel Choir – kostel sv. Josefa
14:45 Přednáška Petra a Josef Venclovi:  V Bulharsku u Saleziánů - fara
15:30 Smíšený pěvecký sbor Janáček – kostel sv. Josefa
16:00 Armillaria MA 21 a sociální ekonomika fara na Krásné a Kitteluv dum
16:30 Burk -komentované představení projektu rekonstrukce
Dále po celý den – ukázky řemesel našich předků, hry a dřevěné atrakce pro děti, koníčci paní Šeflové a řada dalšího!

Historie pouti:

První poutníci začali do Šumburku (dnes Krásná, někdy také lidově Kittelovsko) přicházet v šedesátých letech 18. století brzy poté, co Jan Josef Kittel nechal v kostele sv. Josefa postavit Svaté schody a páter Wiesner do nich v roce 1762 vložil ověřené ostatky svatých z Říma.  Poutní místo v Šumburku mělo ve své době velký význam. Přicházeli sem lidé z blízkého i dalekého okolí, aby se tu modlili za zdraví, za ochranu před válečnými útrapami nebo přírodními živly. Rudolf Lang uvádí, že 1. srpna 1832 přišlo z okolí Železného Brodu procesí čítající na dva tisíce lidí, aby si vymodlilo ochranu před cholerou. Až do roku 1894 se  šumburské  poutě konaly vždy ve svátek zdejšího patrona, tedy 19. března. V této době však byl často ještě sníh a tuhá zima, a tak se církevní svátek přesunul na třetí neděli po Velikonocích.

Novodobá historie pouti.

započala na přelomu třetího tisíciletí. Dávno nevyužívaná fara na Krásné se nezadržitelně rozpadala, nikdo zde léta nebydlel a chátral i kostel sv. Josefa. Změnit tento stav se tehdy rozhodlo několik místních patriotů. Do dění kolem fary se zapojila i tehdy vzniklá Matice děkanství Železnobrodského. Ve velice skromných podmínkách tak započaly i novodobé poutě. Od počátku se kladl důraz na atmosféru a původní smysl. Záměrně nebyly zvány moderní technické atrakce a komerční prodejci či dokonce střelnice.

Dnešek, přesněji Kittelova Pouť sv. Josefa 1. 5. 2018.

Pouť si i nadále udržuje poklidný charakter domácího putování, tak jak bychom to očekávali ve starém světě z historických románů či filmů. Podávají se zde tradiční dobroty a pochutiny našich babiček a prababiček. Koná se zde řada kulturních vystoupení. Jednak na vážnější téma v kostele sv. Josefa, ale i spíše jarmareční veselá vystoupení na protilehlém plácku před farou, kde se střídají folklórní vystoupení a pohádky. O občerstvení a hašení žízně se starají opravdoví hasiči a to z několika okolních obcí a do celé akce se zapojují hlavně místní lidé se svými tradičními poutními pokrmy a pochutinami. To spolu s dřevěnými a z přírodních materiálů vyrobenými atrakcemi pro děti, řemeslnickými a tvůrčími dílnami vytváří neopakovatelný kolorit. Přesný program pouti a orientační začátky vystoupení jsou v samostatné příloze a na letáčku.

Postupně se opravuje také kostel sv. Josefa, nicméně je přístupný pro kulturní vystoupení i pro poutní Mši svatou. Každoroční posun ve stavebních a restaurátorských pracích i vůně restaurátorských a stavebních materiálů dává dříve zchátralému kostelu nový nadějný rámec podtrhující slavnostní poutní atmosféru. Hlavním celebrantem slavnostní poutní mše svaté bude Mons. ICLic. Mgr. Martin Davídek, generální vikář Litoměřické diecéze.
Také fara doznala mnohé proměny. Za poslední léta se stala centrem kulturního dění v Krásné, koná se zde řada výstav a slouží pro setkávání nejen věřících, ale i široké veřejnosti.
         Pozornosti dětských návštěvníků i dospělých se těší u Kittelova muzea otevřená a každoročně obnovovaná stezka pro bosé nohy. U Kittelova muzea si mohou děti zkusit práci archeologa v cvičném archeologické trenažéru, přesněji speciální pískovišti s malými poklady. Nicméně pozornosti návštěvníků i historickou expozici muzea. K nahlédnutí jsou zde magické knihy včetně repliky Smržovského grimoáru. A expozice lidového léčitelství a vodoléčby. Znalost léčivých bylinek si můžete ověřit v bylinkové zahrádce přímo před muzeem. Další část expozice je věnovaná škole našich předků a lidovým řemeslům. Kittelovo muzeum je ve svých současných prostorách k vidění naposled. Po sezóně 2018 se jeho brány (dveře) uzavřou a znovu se otevřou až v rekonstruovaném Kittelově domu, který prochází další etapou rekonstrukce.
      Ve spolupráci se saskými partnery ze Žitavy je postupně měněn v informační, kulturní a společenské centrum se stálou výstavou k minulosti tohoto kouta světa od 7000 let starých pravěkých sekerek, přes lékařskou a léčitelskou tradici dr. Kittela z 18. století, až po seznámení návštěvníků s poklady okolního horského a podhorského kraje. Otevření Kittelova domu je plánováno na červenec 2019.

Pořadatelé.
Obec Pěnčín a Město Žitava v rámci projektu Slow tourism v Euroregionu Nisa, Římskokatolická farnost Krásná, Matice děkanství železnobrodského, Kitl. s.r.o. a hasiči z okolních sborů dobrovolných hasičů.

Kdo byl tajemný doktor Kittel?
Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704–1783), slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje, opředený mnoha mýty a pověstmi. Jeho současníci si neuměli jeho léčebné úspěchy, bohatství a slávu vysvětlit jinak než tím, že zaprodal svoji duši ďáblu a dokonce do životního příběhu Kittela přimísili po celé Evropě známou pověst o Faustovi. Navštívíme-li ale Kittelovsko, vidíme sanatorium, kde se dostalo pomoci téměř každému, kdo o to požádal, kostel, faru, studánku s léčivou vodou a místo kde stávala za Kittela vyhlášená škola. Všechny tyto stavby nechal vystavět a provozoval je lékař – lidumil z Šumburku – Krásné. Z toho všeho je zřejmé, že je nutno vždy oddělovat pověsti od skutečného člověka a jeho díla.