Aktuální dění na Kittelově domě
- Havarijní zajištění Kittelova domu v roce 2006- 2019
- Informace o průběhu Rekonstrukce Kittelova domu v rámci Slow tourismu v Euroregionu Nisa http://www.pencin-zittau.eu/informace-o-projektu
Kittelův dům
Třípodlažní budova s kamenným suterénem, na kterém stojí patrová roubená stavba. V severní části přízemí je dům částečně zděný. Rozsah zdiva byl částečně omezen při rekonstrukci se zdůvodněním, že jde o rehabilitaci původního stavu. Budova je obdélného tvaru, delší osou zhruba směřující ve směru sever-jih. Dům je rozšířen západním směrem dodatečně postaveným zděným přístavkem. Podélně je členěna do šesti os vždy s jediným oknem, příčně do čtyřech. Roubení je opatřeno kleštinami z vnitřních i vnějších stran.
Suterén domu
Celý původní podélný půdorys domu je podsklepen a zaklenut valenými klenbami. Tím že je dům umístěn ve svažitém terénu, ze západu jde o zapuštěné sklepení, naopak od východu jsou tyto prostory přístupné několika vstupy zhruba v úrovni terénu. Vstup do sklepení je možný také dvojicí schodišť z přízemí domu.
Východní část suterénu (sklepení) vychází nad terén. Největší prostora východní části zabírající o něco méně než polovinu celého půdorysu sloužila jako chlévy. Tato část podlaží je osvětlena několika nevelkými obdélnými okny obvyklého sklepního tvaru ležatého obdélníku. Okna jsou v různém stádiu rozrušení a pokusu o rekonstrukce. V této části sklepa je také dochována trojice kamenných žlabů pro dobytek. Západní část sklepení je rozčleněna do více menších prostor. V jihozápadním, zhruba čtvercovém sklepě, je dochován malý bazén či nádrž na vodu s nezřetelným, ale patrným podzemním přívodem vody. Odvod (přepad) vody je novodobý, kameninovými rourami je vyveden před dům východním směrem. Bazének je téměř zcela zanesen tak, že není zřejmá jeho hloubka. Z důvodů obav investora byl vodní přívod do této prostory přerušen a není známo, odkud vedl. Pravděpodobně však z jedné ze dvojice podzemních zděných studánek ležících několik metrů západně od domu a zapuštěných do terasové zdi tvořící hranici pozemku při domu.
Přízemí domu
Přízemí domu je rozděleno průběžnou příčnou chodbou vedoucí napříč domu do dvou zhruba stejných částí. Pohledově nejvýraznější dominantu přízemí tvoří mohutné vyzděné černé kuchyně. V jižní kuchyni je dochována pec na chleba. V severní polovině pec chybí, ale o to je mohutnější topeniště, oddělené od vnitřku domu masivním mandrholcem. Největšími místnostmi v přízemí jsou téměř identické světnice, zabírající severní a jižní okraje domu. Topeniště ve světnicích nejsou dochovány, ale v mohutném zdivu černých kuchyní jsou patrná torza kouřovodů a jsou zde také stopy po přikládacích otvorech do některých místností. Ve zděných částech domu je zachováno několik sice poškozených, ale autentických dřevěných prvků vnitřních okének, nik a dveřních rámů.
Z přízemí se vchází po širokém schodišti přimknutém k průběžné vstupní chodbě do patra. Schodnice byly původně dřevěné, ale ležící na zděných stupních. Patro je členěno podobně jako přízemí, tedy s největšími místnostmi na severu i jihu v obou případech přes celou šíři domu. Chybí průběžná chodba, ta je nahrazena obdélnou halou v západní polovině středního traktu. V severní polovině domu je zachována i zděná část kuchyně. Patrová kuchyně nemá mohutné proporce jako v přízemí. V západní části jde o menší kuchyňský výklenek s dochovanou plochou pro vyvýšené topeniště. Blíže středu domu je komínový výklenek, patrně druhotně stavebně upraven na otopný a komínový otvor bez zřetelné kuchyňské funkce. Jižní patrová kuchyně se nedochovala, novodobé komínové těleso je vyvedeno z přízemí až pod střechu. Severní patrová kuchyně však tvoří v roubeném či hrázděném domu jedinečně zachovaný prvek, který nemá v severních Čechách a možná i v širším měřítku obdoby.Krov domu je proveden jako kopie původního s několika dochovanými prvky. Střecha má tvar valby, upravenou námětky k vysunutým koncům hambalků do tvaru falešné mansardy. Mansardová římsa je ozdobně profilovaná.