Alšovice

Alšovice náležely vždy k panství maloskalskému, zvanému v dřívějších dobách Skála nad Jizerou, Skála Vartemberská. Prvá písemná zpráva o Alšovicích je zanesena v zemských deskách království českého. Je to český zápis kupní smlouvy ze dne 25. března 1538, podle níž koupil vrchní pražský purkrabí Jan z Vartemberka od Karla z Valdštejna panství maloskalské. Panství bylo rozsáhlé, patřilo k němu široké okolí a také Hamrštice s osadami po obou stranách této stezky. Název obce prošel mnoha změnami a variacemi – Halschowitz, Alssowice, Halschitz. Do roku 1919 byl úřední název Halšovice, poté byl přeměněn na Alšovice. K Alšovicím náleží i místní část zvaná Dupanda.

V roce 1543 se ujal dědictví Janův syn Adam z Vartemberka a nastává pokrok v zaměstnání obyvatelstva. Přivádí sem skláře z Borska a Českolipska. Zakládáním hutí se zužitkovalo nesmírné bohatství dřeva tehdejších lesů. Odvozu a zužitkování dřeva velmi přispěla na tehdejší dobu dobře upravená zemská stezka Hamrštice. Po ní se vozilo dřevěné uhlí nejen do sklářských hutí, ale také do brodských hamrů. Sloužila i každoročnímu procesí, které putovalo až z Bozkova do Hejnic se zastávkou u kostela v Krásné.

První písemné zprávy o obyvatelích Alšovic jsou z doby, kdy hlavní obživou u nás bylo polní hospodářství (Maloskalský urbář z roku 1608). Byla to chudá horská víska, neměla kostel ani školu ani poplužní dvůr.

Do poloviny 19. století se snad v každé chalupě předla lněná nebo vlněná příze. Staří lidé vyráběli košťata, která pak prodávali v sousedních městech, kam chodívali i s nůšemi nasbíraných lesních plodů. Když se v okolí začala těžit břidlice, naskytla se nová pracovní příležitost. V krizovém roce 1890 byla v Alšovicích postavena tzv. Hendrichova mačkárna, asi o pět let dříve se už mačkaly perle u stolu. V roce 1930 bylo v Alšovicích 45 mačkáren se 115 mačkáři, kteří měsíčně spotřebovali 15 vagonů uhlí a 60 tun skla.

V době hospodářské krize ve třicátých letech založili alšoviští mačkáři družstvo Maják a v roce 1936 postavili na křižovatce v Pěnčíně továrnu na výrobu mačkaných perel. Ta se po znárodnění stala součástí národního podniku Železnobrodské sklo. Z Alšovic také pocházelo a pochází řada zručných sklářů vyrábějících krásné, v celém světě známé skleněné figurky.

Více se o Alšovicích můžete dočíst zde: Pamětní kniha obce Alšovic

Literatura: Halama, Miloš , Pamětní kniha obce Alšovic , Alšovice, 1960
Scheybalová Jana, Scheybal Josef: Krajem skla a bižuterie, 1998
Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj, 2008
Občasník „Od Ještěda k troskám“ 1937, 1938
Sborník okresu Železnobrodského 1924, 1930
Časopis „Sklář a keramik“ č. 1, 1975

example gallery

description