Jaké bývaly velikonoce našich předků a na Kittelovsku

Velikonoce patří mezi takzvané pohyblivé svátky, což znamená, že nemají každoročně na stejný den stanovené datum. Mezi roky se může datum Velikonoc lišit klidně i o jeden měsíc. To je způsobeno tím, že jejich konání je již po tisíce let určováno v závislosti na poloze slunce a měsíce a to tak, že jejich datum je stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku.

Jak vychází velikonoce v roce 2024:

S velikonocemi je svázána i předzvěst velikonoc – popeleční středa. V roce 2024 byla 14. února. Datum popeleční doby je pohyblivé a odvíjí se od data Velikonoc. Dnem před popeleční středou, masopustním úterým, také skončil masopust. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní postní období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. 40 denní půst byl vždy přerušován v neděli.
Půst v tradičním kontextu evropské kultury nebyl chápán pouze jako pokyn k jarní očistě těla, důležitým faktorem je snaha něco si odříci ve prospěch svého bližního, což mohl být vlastně kdokoliv, kdo pomoc potřeboval.

Vlastní velikonoce trvají týden, pro který se používá název Pašijový týden. Velikonoční dění vychází z biblických vyprávění a jde o takzvané pašije. Passio znamená v latině utrpení.

Pašiový týden začíná Květnou nedělí, která vychází v roce 2024 na 24. března 2024.

Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. U nás se k tomuto účelu místo palmových ratolestí užívalo a užívá kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny. Tradiční býval průvod i s posvěcenými ratolestmi.

Modré pondělí – 25. března 2024. Kostel se zdobil modrým nebo fialovým suknem, odtud ale přívlastek "modré" nepochází. Jedná se totiž o doslovný překlad německého "blau", které kromě modré barvy nese také význam "neschopný práce" nebo dokonce "podnapilý". V tento den bylo podle tradice možno si zakázat jakoukoliv práci. V lidové tradici se proto dříve používalo rčení o „modření pondělí“ v případě, že se po nedělní oslavě v pondělí nedal očekávat běžný pracovní výsledek.

Šedivé úterý – 26. března Šedivé, někdy žluté úterý bylo spojené s úklidem domácnosti. Myla se okna, někde se bílilo, ale hlavně bylo potřeba důkladné vymést pavučiny. Odtud také zřejmě vzniklo pojmenování Šedivé úterý. Očista příbytku neměla jen praktický význam, ale symbolizovala, že se z chalupy vymetou všechny „nečistoty“ i ve smyslu duchovním. Žlutá barva se podle některých výkladů odvíjí od toho, že se po vymetení nepořádku a umytí oken do našeho domu opět dostanou paprsky slunce. A právě světlo a slunce tato jásavá barva symbolizuje.

Škaredá (sazometná) středa - 27. března 2024 Tento den se připomíná, jak Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných. Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. V tento den se pekly jidáše, které se jedly ve čtvrtek. Jedlo se ale nějaké „škaredé“ jídlo, přesněji jídlo, které se záměrně přichystalo jako nevzhledné.

Zelený čtvrtek 28. března 2024 Zelený čtvrtek je v křesťanské tradici dnem poslední večeře Páně. (latinsky feria quinta hebdomodae sanctae) své jméno získal pravděpodobně podle křesťanského názvu v němčině Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což se mohlo změnit na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Na Kittelovsku byl zelený čtvrtek dnem koledy. Koledovat chodívaly v tento den dívky. Chlapci čekávali až na velikonoční pondělí, kdy vyráželi brzo zrána s pomlázkami. Protože zvony odlétají až do soboty do Říma, jejich zvuk nahrazují velikonoční řehtačky. Když měla dívka pro chlapce připravenou pěkně nazdobené vejce, o pouti sv. Josefa jí chlapec na oplátku koupil dárek. Na zelený čtvrtek bývalo jídlo ještě postní, dle tradice nejlépe zelené a jarní, např. špenát z kopřiv.

Řehtačky a klapačky byly vyráběny ze dřeva. Vydávaly rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma). V německy mluvících oblastech je užívání řehtaček ve velikonoční době velmi časté, používá se slovo Ratsche. U nás bychom řehtačky mohli najít již v předkřesťanských dobách, kdy s nimi staří Slované podnikali rituální magické obchůzky, jež měly ochránit obec a úrodu. Podobný průvod se pokusíme provést i na Kittelovsku, ale z praktických důvodů, se připomínky všech zvyků uskuteční při akci v sobotu, 23.3. 2024.

Velký pátek 29. března 2024

Vítej, vodičko čistá,
která tečeš z ran Ježíše Krista.
Omýváš břehy, kamení,
omyj mne, hříšné stvoření.

Na Velký pátek se neslaví mše. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, často podané dramaticky nebo hudebně. Na Velký pátek se vážou i některé lidové tradice, často předkřesťanského původu. Tento den je spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím - ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok. Na Kittelovsku lze navštívit např. Studánku sv. Josefa, nebo rybníček před Kittelovým domem. Z postních jídel, které se jedly v tento den lze vzpomenout Bylinkovou bílou velikonoční polévku z magického devatera bylin.

Bílá sobota 30. března 2024

Skončil půst. Pekly se jidáše, velikonoční beránek, mazance, vajíčka, chléb, připravovaly se pomlázky. O velikonocích se také hledala hnízda s velikonočními vajíčky. Většinou rodiče vyráběli hnízdečka a dětem k nim naznačovali cestu, třeba trousením nějakého pamlsku směrem k hnízdu. V Kittelově domu bývalo hodně rodin a proto býval oblíbeným místem pro koledy. K jídlu býval na Pěnčínsku l tradičně pečený beránek se svítkem. Nádivky byly součástí kuchyně až mnohem později, v Kittelově době se nestalo, aby se nákladné bílé pečivo nechalo ztvrdnout, proto býval tradiční svítek.

Velikonoční neděle 30. března 2024

Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec, to následně sami jedli. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé například také hospodářství, aby se mu dařilo.

Velikonoční, červené pondělí 1. 4. 2024

Velikonočnímu pondělí se také říká červené. Již tradičně už je tento den spojen s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka. Červená barva na kraslicích má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista. Kraslice – vyfouknutá vejce ale dívky hochům nedávaly, šlo o symbol smrti.
(Vyfouknutými vejci by lidé dříve zdobily Morenu, symbol smrti. Smrtná neděle se slaví dva týdny před Velikonocemi, je to předposlední postní neděle, letos připadá na 17. března 2024

Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi

Smrt plave po vodě – nové léto k nám jede.

Tímto obyčejem dochází tedy k uzavření jednoho cyklu, se smrtkou se vynáší i zima a přivolává a vítá se období jara a léta.

Velikonoční zdobení vajec: Historie vajíček ve spojení s velikonočními svátky je velmi dlouhá a jsou symbolem Velikonoc stejně jako pomlázka, pečený beránek nebo mazanec.

Barvená a zdobená vajíčka jsou nedílnou součástí velikonočních svátků od dávných dob a mají různý symbolický význam. Vajíčko bylo již v předkřesťanských dobách pokládáno za symbol úrodnosti, života a vzkříšení. Vejce také symbolizovalo zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Někdy je chápáno i jako zamčený hrob, ve kterém je ukryt život.

Konzumace vajec v období Velikonoc souvisí i s půstem, při kterém se kromě masa a mléčných výrobků nejedla ani vejce. Po skončení půstu na Bílou sobotu pak bylo možno nashromážděná vejce začít jíst.
Zdobení velikonočních vajec

Ke starobylým technikám zdobení patří reliéfní kresba voskem na barvená vejce, krásné vzory vznikají zdobení nalepováním vylisované slámy. Podobné je voskové batikování, kdy se navoskované vajíčko vnoří do chladné barvy a po zaschnutí se teplým hadříkem vosk setře. Velmi pěkné vzory se dosahují malování vajec barevnou tuší.

Efektní a zdobné je vajíčko technikou starobylého vyškrabování. Obarvíme vajíčka libovolnou barvou. Pak ostrým předmětem vyrýváme vzory podle své představy nebo předlohy. K vyškrabování je vhodné použít nabroušený pilník nebo nožík.

Barvení pak bývalo tradičně prováděno velmi jednoduchými způsoby, např.

⭐ Přírodní obarvení vajíček cibulí
⭐ Barvení vajíček červenou řepou
⭐ Barvení vajíček červeným zelím
⭐ Barvení vajíček kurkumou, nebo šafránem (žluté)

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době. Již tradičně už je tento den spojen s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka. V křesťanské tradici značí červená barva na kraslicích barvu krve Ježíše Krista. Barvení vajíček na červeno je ale doloženo již ve starověkém Egyptě či Persii.

 

S některými technikami zdobení vajec i s tradičními pokrmy se bude možné seznámit, popř. si i něco vyzkoušet o Velikonocích u Kittela na Krásné v sobotu před Květnou nedělí dne 23. března 2024

Škaredá středa

Škaredý trhanec

Recepty na trhanec na slano jsou velmi různorodé. Pro přiblížení trhanci z doby Kittelovy byly vynechány varianty z brambor, které v této době nebyly ještě masově rozšířeny. Pro postní charakter jídla jsme omezili produkty živočišného původu, kdo by chtěl jídlo bez postu, může do směsi navrh použít slaninu.

2 ks vejce
200 ml mléko plnotučné nebo polotučné...
sůl dle chuti
100 g polohrubá mouka
sádlo , máslo nebo olej na osmažení

Směs na posyp hotového trhance:
Cibule , pórek, může být i trochu slaniny, pokud by se jídlo dělalo v letné sezóně, mohou být i houby. houby
máslo
zelená petrželka kudrnka, medvědí česnek, pepř mletý , drcený kmín, paprika, bylinky...

Trhanec: žloutky vyšleháme se solí, přilijeme mléko, přisypeme mouku, dochutíme kořením nebo bylinkami dle chuti, dobře promícháme a necháme cca 15 minut odstát. Poté přidáme na sníh vyšlehané bílky a opatrně je vmícháme do odstáté směsi a tím ji "nadlehčíme".

Během odstání směsi na trhanec pokrájíme indgredience na posyp trhance, vložíme do pánve s rozpuštěným máslem, ořech másla, který necháme volně rozpustit.

Těsto po vmíchání bílků nalijeme do rozpálené pánve s troškou sádla, (másla, oleje), ztlumíme plamen, zaklopíme poklicí a pomalu smažíme do zatuhnutí směsi. Dbáme na to abychom trhanec nepřesušili, takže až bude směs kompaktní k tomu, abychom jí otočili, neváháme a otáčíme. Jde to snadno a pokud se nám placka rozpadne, nevadí, stejně děláme trhanec . Trhanec dosmažíme již bez poklice z druhé strany, odstavíme a natrháme na kusy, které rozdělíme na talíře.

Posypeme trhanec zvlášť připravenou směsí.

Zelený čtvrtek Špenát z kopřiv
Typické jídlo na zelený čtvrtek. Ve starších dobách bez přílohových brambor

1kg kopřiv
8 dkg sádla
2 lžíce mléka
3 vejce
3 stroužky česneku (nebo větší svazek medvědího česneku)
Sůl
Větší cibule
muškátový ořech

Kopřivy spaříme a krátce povaříme. Nasekáme nadrobno. Na sádle zpěníme cibuli, přidáme mouku a zhotovíme zlatavou jíšku. Přidáme kopřivy, podusíme. Přidáme vejce, dochutíme kořením a vejci

 

Bylinková bílá velikonoční polévka

10 dkg másla
litr vody
2 lžíce hladké mouky
vejce
devatero bylin: lístky chudobky, fialky, opence, jahodníku, pampelišky, bršlice, kopřiv, pažitky a petrželky
sůl

Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme studenou vodou, promícháme, osolíme a povaříme.

Na másle podusíme zhruba tři hrsti lístků chudobky, fialky, opence, jahodníku, pampelišky, bršlice, kopřiv, pažitky a petrželky, přidáme jíšku a jen krátce necháme přejít varem.

Do hotové polévky přidáme vajíčko rozkvedlané v trošce mléka a čerstvou posekanou pažitku. Můžeme přidat i osmažené kostičky chleba a zjemnit trochou kysané smetany.

Kdo si někdy takovou či podobnou bylinnou polévku zkusil připravit, asi zjistil, že je poměrně hořká. Jednak je to dáno jejím účelem − pokrm má dodat tělu zdraví prospěšné a očistné látky, ale také platí, že dnešní chuťový vkus se zřejmě liší od chutí našich předků. V každém případě uděláme dobře, když si velikonoční menu zpestříme aspoň některými bylinami. Naši předkové by kladli důraz na jejich počet, usilovali by o magicky silné devatero.

 

Velikonoční nádivka (hlavička).
Tradiční velikonoční jídlo po prvních postech ve škaredou středu nebo na bílou sobotu.

6 porcí.

Co budete potřebovat:

• 500 g vepřové plece
• 250 g uzeného masa (bůček)
• 6 vajec
• 1 veka (nebo den staré rohlíky či housky – 5 ks, ½ kg tvrdšího bílého pečiva)
• ¼ litru mléka
• 150 g mladých kopřiv
• 150 g medvědího česneku
• 1 cibule
• 3 stroužky česneku
• trocha másla
• pažitka, petrželová nať (kontrhel, popenec, pampeliška)
• sůl a čerstvě namletý pepř, muškátový oříšek, majoránka


Postup při přípravě velikonoční nádivky

1. Nakrájenou veku na kostičky (někomu může vyhovovat kromě starších rohlíků či housek i světlý toustový chleba, který se na kostičky krájí nejlépe) zalijte mlékem s rozšlehanými žloutky, opatrně promíchejte a nechte nasáknout. Použití staršího pečiva má své opodstatnění – nestane se ze směsi hned nevzhledná kaše.

2. Vepřové maso uvařte (můžete i den dopředu), trvá to asi 1–1,5 hodiny. Uzené uvařte odděleně. Poté masa nakrájejte na kostičky, taktéž bylinky nasekejte nadrobno. Kopřivy je třeba před použitím spařit.

3. Vše smíchejte a přidejte pokrájenou cibuli a rozmačkaný česnek. Osolte a opepřete. Oddělené bílky ušlehejte na tuhý sníh a vmíchejte do směsi. Vymažte plech či formu máslem a dovnitř vloženou nádivku upravte do požadovaného tvaru. Na povrch můžete ještě přidat trochu másla a při teplotě 200 °C pečte dozlatova.

Někdy se také připravovala nádivka – hlavička – kde jako maso bylo použita obraná telecí hlava,

Nepostradatelnou součástí nádivky jsou bylinky. Pár vteřin je blanšírujte ve vroucí vodě, pak hned vylovte a nechte zchladit ve vodě ledové. Blanšírované lístky sceďte, lehce vyždímejte, nasekejte, a v tomto stavu přimíchejte do směsi na nádivku. Má to ještě jednu výhodu: zelené listí si zachová o trochu lepší barvu.
Bylinky mohou být dle aktuální velikonoční doby, např. kopřivy, sedmikrásky, pampelišky, popenec, medvědí česnek a bršlice kozí noha. To vše většinou roste kolem každého domu. Ze zahrádky pak lze použít mladý špenát a mladé lístky červené řepy.

Velikonoční beránek – pravá jarní pečínka - Boží hod velikonoční

Obřadní pokrm, který se jedl už ve středověku

Beránek boží

Jehněčí maso odpradávna patří na velikonoční stůl. V našich končinách se dříve chovaly ovce v mnohem hojnějších stádech a jehňata přicházejí na svět zkraje jara. Ale nejen to. Křesťanská tradice odkazuje na Beránka božího, Ježíše Krista. Velikonoční beránek je proto v podobě sladkého moučníku i jehněčí pečeně znám jako obřadní pokrm už od dob středověku.

Velikonoční kůzle se svítkem ( nádivkou)

Budete potřebovat 1 kůzle vyvržené, rozmarýn, tymián, česnek celou hlavičku, 250 g zakysané smetany, 2 lžíci hrubozrnné hořčice, 2 lžíci dijonské hořčice, bílé víno, sůl, pepř, olej. Na nádivku 4 rohlíky, 3 vejce, 1 větší cibuli, 1 dcl mléka, olej, 250 g slaniny, muškátový oříšek, medvědí česnek, sůl, pepř. Na omáčku ½ dcl bílého vína, 1 dcl smetany, 1 lžíce másla, 1 cibule. Jak na to? Ze zakysané smetany, hrubozrnné a dijonské hořčice, soli, pepře, tymiánu a bílého vína připravte marinádu, maso marinádou potřete a nechejte chvíli odležet.

Maso zprudka opečte na rozpáleném oleji ze všech stran, poté dejte do trouby předehřáté na 75 °C na rošt, pod něj dejte plech na šťávu a pečte 4–6 hodin podle velikosti.

Jak připravovat

Škarohlídi jehněčí zavrhují, protože „smrdí“. Tomu můžete předejít hned dvěma způsoby. Ještě před tepelným zpracováním odstraňte z masa veškerý přebytečný tuk a lůj, protože právě ten v sobě nese ono aroma. Výrazně cítit je také chladnoucí jehněčí. Proto je servírujte co nejdříve a nejlépe ještě na zahřátých talířích.

S čím kombinovat

Jehněčí maso si velmi dobře rozumí s rozmarýnem, tymiánem a česnekem.

Kýtu nejprve zprudka opečte, aby se maso zatáhlo. Ochuťte bylinkami, podlijte vínem a obložte zeleninou. Překryjte alobalem a pečte 4–5 hodin na 170 stupňů Celsia.

Velikonoční svítek.

Svítek je vlastně modifikovaná nádivka – víc vajec a méně žemlí.

Slaninu s cibulí zpěníme, možno na sádle sádle

10 alespoň den starých rohlíků (400g) pokrájíme na kostičky ne větší než 1cm, zvlhčíme 2dl plnotučného mléka a zalijeme směsí z rozšlehaných 8 žloutků (pečlivě oddělené bílky uchováme) a 100g vlahého rozpuštěného másla (při rozmíchávání si můžeme pomoci troškou mléka).

Koření sůl, pepř, muškátový oříšek, nasekaný medvědí česnek,

Přihodíme lístky medvědího česneku cca 40g a menší svazeček pažitky, vše posekané najemno. Lehce promícháme a po částech vmícháme do tuha vyšlehaný sníh ze zbývajících bílků. Směs na velikonoční svítek vyklopíme, do pečené kýty v pekáči, pečlivě urovnáme stěrkou. Vložíme do předehřáté trouby – horký vzduch 160 °C (běžná trouba 180 °C), druhá pozice odspoda a pečeme cca 35 minut (dle výšky svítku). Hotový svítek uchováme v teple, před podáváním můžeme ohřát.

 

Jidáše, jidášky medové

jsou sladké velikonoční pečivo z kynutého těsta slazeného medem. Dle lidových tradic by se měly upéct i sníst na Zelený čtvrtek. Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude se těšit pevnému zdraví.

Svým tvarem mají připomínat svinutý provaz, na němž se oběsil apoštol Jidáš poté, co svým polibkem zradil Ježíše a zapříčinil tak jeho zatčení. Zavinutý tvar jidášů spolu s medem, kterým se ještě horké po vytažení z trouby potírají, symbolizují plodnost a hojnost – tradiční charakteristiky jara.

Těsto je vláčné a velmi dobře se s ním pracuje – téměř nelepí a skoro vůbec nepodsypávám vál moukou. Těsto se může zadělat smetanou, nepřidává se pak již tolik tuku – není potřeba. Je méně sladké, protože se předpokládá pomazání upečených jidášků medem.

Do mísy vysypejte přesátou mouku a v ní udělejte rukou důlek. Do důlku rozdrobte droždí, posypte ho lžíci cukru a zalejte třemi až pěti lžícemi vlažné smetany – vznikne rybníček; a ještě k němu přihrňte trošičku mouky. Droždí nechte vzejít – bude to trvat asi 15–30 minut. Poté přilejte zbytek smetany, ve které jste rozšlehali celá vejce a tekutý med. Rovněž rozpuštěné máslo, citronovou kůru a po obvodu mísy nasypte sůl.

Nyní mísu přikryjte a nechte kynout asi 1 1/5 až 2 hodiny v teple kuchyně. Těsto by mělo dvakrát zvětšit objem. Až těsto nakyne, vyklopte ho na pomoučený vál. Rozdělte na 18 až 20 přibližně stejných dílu. Jednotlivé díly zpracujte do bochánků a pak postupně vyválejte na delší „hady“ (cca 25 cm) a různě zaplétejte. Jidášky mají mít tvar smotaného či zapleteného provazu. Záleží jen na vaší fantazii.

Tvary umístěte na plech vyložený pečícím papírem. Pomažte rozšlehaným vejcem, do kterého jste přidali lžíci studené vody a nechte asi ½ hodiny znova vykynout.

Plech by mě být zakryt, aby se těsto nenastudilo. Těsně před pečením pomažte jidášky znovu. Troubu předehřejte na 180 °C (horkovzduch) a pečte asi 15 minut do zezlátnutí. Vláčné, výborné.

Suroviny:

  • 480 g hladké mouky
  • 200 ml smetany ke šlehání)
  • 70 g medu
  • 2 vejce
  • 50 g másla
  • 5 g soli
  • ½ lžičky citronové kůry
  • 25 g čerstvého droždí
  • 1 vejce na potření
  • 1 lžíce vody
  • na špičku nože muškátového květu

 

Velikonoční šoldra, nebo také plecovník.

Suroviny (na 4 ks):
- 1 kg polohrubé mouky
- 1 vejce
- 2 lžíce sádla
- sůl
- kmín
- uzené maso (bůček, klobásy, salám...)
- 250 ml mléka
- kostka droždí (42 g)
- cukr

Postup:
1. V hrníčku s vlažným mlékem, droždím a kostkou cukru necháme vzejít kvásek.
2. Poté řádně vyhněteme všechny ingredience do těsta a necháme těsto alespoň hodinu vykynout na teplejším místě.
3. Vykynuté těsto si rozdělíme na 4 díly, každý vyválíme do tvaru knihy a na jednu polovinu těsta klademe uzené maso, klobásky, nebo i točený salám. Uzené maso je lepší předem povařit a poté nakrájet na širší plátky.
4. Pak přiklopíme volnou část těsta a okraje přimáčkneme k sobě. Maso už je schované uvnitř.
5. Máme už vytvořené obdélníkové pecny, tzv. plecovníky, které pomažeme mašlovačkou rozkvedlaným vajíčkem a pečeme ve vyhřáté troubě při teplotě 170 °C zhruba 45 minut.

Je to výborná velikonoční snídaně, svačina nebo večeře. Vychladlý plecovník krájíme na plátky a jako přílohu podáváme sterilizované okurky, červenou kapii, nebo nakládané feferonky.

 

Velikonoční kolednické koláče

35 dkg polohrubé mouky

25 dkg hladké mouky

2 vejce

1 cukr s vanilkou

¼ litru mléka (nebo smetany)

40 g droždí

70 g cukru

15 dkg sádla

Špetka soli, špetka muškátového ořechu

Tvarohová nádivka 250 g tvarohu, 30 g másla, 1 vejce, 50 g cukru, vanilka, 2 lžíce mléka, hrst rozinek, trochu muškátového ořechu. Máslo utřeme se žloutkem, přidáme ostatní přísady a nakonec sníh z bílku.

Maková nádivka 250 g mletého máku,

Drobenka: 130 g tuku 130 g cukru, 1 vanilkový cukr, 200 g hrubé mouky

Postup:

Z cukru, vlahého mléka a droždí zaděláme kvásek. Mezitím smícháme vejce, mouku a sádlo a zaděláme vzešlým kváskem těsto. Necháme v teple vykynout. Z těsta jdou koláčky, koláče, závin i klasické buchty.