Velikonoce na Krásné – sobota 23. 3. od 10 do 16 hodin
23.03.2024- Akce
Předvelikonoční akce o Velikonocích. Po celý den od 10:00 do 17:00 hodin. Kostel sv. Josefa zve na zážitek z koncertu skupiny Ritornello pod vedením a za účasti mistra staré hudby a zvláště barokní kultury Michaela Pospíšila a folklorního souboru Barunka. Uskuteční se také dříve tradiční průvod se řehtačkami a klapači Honění Jidáše. Dále se v kostele uskuteční Velikonoční zpívání dětí z MŠ Pěnčín. V Kittelově domě pak budou řemeslníci nabízet velikonoční prodej. I občerstvení v domě bude motivováno Velikonocemi. Pro ty, kdo budou chtít poznat staré Velikonoce pod Černou Studnicí na Pěnčínsku všemi smysly, je připravena velikonoční zážitková tabule s jídly. ale i povídáním a folklórními zvyky. Pestrá akce pro celý den a pro celou rodinu v Kittelově domě i kostele sv. Josefa na Krásné.
Program:
11.00 Lítování - tanec s lítečkem, Honění Jidáše - velikonoční průvod s historickými klapačkami a řehtačkami - folklorní soubor BARUNKA (od Kittelova domu ke kostelu)
11.15 Pocta sv. Josefovi u příležitosti svátku tohoto světce, patrona rodiny v kostele sv.Josefa - Stabat Mater a písně z kancionálu V.K. Hollana Rovenského z roku 1694. RITORNELLO a BARUNKA, vede Michael Pospíšil (kostel)
13.00 Jarní a velikonoční zpívání dětí z MŠ Pěnčín
14:00 Jarmareční písně Michael Pospíšil a RITORNELLO (Kittelův dům)
15:00 Jarní písně a tance RITORNELLO a BARUNKA. vede Michael Pospíšil a Martina Pavlasová (Kittelův dům)
16:00 Vellikonoční tabule, ochutnávka a význam a symbolika pokrmů s folklórními prvky.
(Pro místa u stolu je vhodná rezervace na info@kittelovomuzeum.cz)
Michael Pospíšil
Dalo by se říci renesanční člověk, pokud by on sám sebe nezařadil do škatulky baroka. Specialista, znalec, interpret staré hudby, pedagog - konzervatorista, hrající asi na vše staré, s krásným sytým hlasem českého baroka, ale hlavně člověk, který vás svojí hudbou dokáže v jednu chvíli rozplakat dojetím duchovního prožitku, aby vše prosvětlil svým jadrným, světským humorem
Michael Pospíšil navštěvoval interpretační kursy, které vedli Holger Eichhorn, Marius van Altena, Stephen Stubbs, aj. V roce 1993 založil vlastní soubor RITORNELLO.
Kromě práce s tímto ansámblem spolupracuje jako zpěvák - solista a instrumentalista na různých projektech, koncertech, nahráváních. Intensívní badatelskou práci s originálními prameny zúročuje jako hudebník, dramaturg a editor not ( např. kroměřížské sonáty, tance Valeria Otta z r. 1611, Michnova Loutna Česká, písně z kancionálů, hudebně-literární pořady České Křesťanské Akademie a Památníku Národního Písemnictví, přednášky pro Centrum Aletti Olomouc, rekonstrukce "barokních" procesí, aj.).
Organisuje interpretační semináře, učí na mezinárodních prázdninových seminářích. Spolupracuje s rozhlasem a televizí, které o něm a jeho práci odvysílaly několik pořadů. Natočil cca 55 titulů na CD, společně s Collegiem pro arte antiqua Brno připravuje pravidelně každý rok Slavnosti Adama Michny z Otradovic v Jindřichově Hradci, projekty obnovy kulturní krajiny na Broumovsku, v Českém ráji intensivně pracuje na odhalování hudebního, básnického a vůbec všestranného odkazu V.K.Holana Rovenského.
Jako sólista spolupracoval např. se soubory: CAMERATA RENESEX (Daniel Špička), MUSICA ANTIQUA PRAHA, COLLEGIUM QUODLIBET Jiřího Stivína, SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS, MUSICA FLOREA, CHOEUR GRÉGORIEN DE PARIS, LINNAMUUSIKUUD Tallinn, FIORI MUSICALI Kraków, BORNUS CONSORT Warszawa, MUSICALISCHE COMPAGNEY Berlin, LE MONDE CLASSIQUE Wien, MUSICA ETERNA BRATISLAVA aj..
Od r. 1996 vede i soubor PRAŽŠTÍ KOMORNÍ PĚVCI, s nímž připravil vlastní cyklus tematických koncertů na schodech Národního Musea v Praze.
Koncertuje po celé Evropě, v USA jako oratorní pěvec i s vlastním souborem RITORNELLO, s nímž se v cyklu CD u firmy "ARTA RECORDS" zaměřil na opomíjené poklady české hudební kultury baroka, na písně.
Ritornello: Komorní soubor Ritornello se zabývá především hudbou 16. a 17. století, ale také obou sousedních. Podle programu, který sestavuje ze specialistů na daný obor, mění své 
obsazení. Jádro souboru tvoří vždy 2-3 hudebníci, kteří často ovládají i více nástrojů. Nedílnou součástí přípravy programu je vlastní intensivní badatelská a ediční činnost (edice hudby, hymnologie, organologie aj.). Soubor se snaží vrátit hudbu z kategorie „vážné hudby“ mezi základní potřeby člověka, jako je universální řeč dorozumění pomocí malých a nejmenších hudebních forem (píseň, tanec) v jejich eleganci i syrovosti zároveň: barokně-romantický „Návrat“. Soubor užívá historických nástrojů nebo jejich věrných replik (loutna, theorba, barokní kytara, niněra, renesanční dudy, barokní moldánky, varhanní positiv, cinky a dulcián, renesanční trombony, šalmaje, chalumeaux, flétny a fistuly, violy da braccio i da gamba, barokní housle, bubny atd.), starých ladění a temperatur, původních herních a pěveckých technik. Jednotlivé typy programů zasahují do různých historických hudebních žánrů: do hudby chrámové, domácí, taneční, pouliční, věžní (fanfáry), hodovní …
Na Krásné se soubor organicky zapojí jednak do Velikonocí jak bývaly slaveny v minulosti a to tak, abychom se i dnes přiblížili slavnostním prožitkům našich předků.
Folklorní soubor Barunka
Dětský folklorní soubor Barunka byl založen v září roku 1991 v České Skalici. Soubor Barunka nese dívčí jméno spisovatelky Boženy Němcové, která prožila dětství v nedalekém malebném ratibořickém údolí a chodila do školy v České Skalici. Právě v díle této spisovatelky, zvláště v knize Babička, jsou nejkrásněji popsány zvyky kraje kolem řeky Úpy, a proto je tato kniha často inspirací pro práci souboru.
Tradice
Členové souboru však neznají obyčeje jen z literatury nebo z provedení na jevišti. Děti dobře vědí, jaké to je, když jim mrznou ruce při koledě na Tři krále, ale i o co lépe chutná vykoledovaná čokoláda než ta kupovaná. Při masopustních oslavách s otevřenou pusou sledují povykující maškary v čele s Pronobusem a pak si pochutnají na tradičních koblížkách. Blížící se jaro vítají lítečkem, stromečkem ozdobeným vejdunky a pentličkami, stejně tak, jak to činila děvčata před dvěma sty lety. Na Smrtnou neděli strojí Zimu – Mařenu, aby ji potom za zpěvu odstrojily a za velikého jásotu utopily.
Velikonoční dílny- barvení vajec a batiky, pomlázky, drátování skla, keramika, bylinná apatyka.
Jarní zpívání dětí z Pěnčína v kostele sv. Josefa.
Více o velikonočníchtradicích, ale i receptech z doby Kittelovy se dozvíte zde
