Víkend sklářského řemesla 17.10.2021

17.10.2021- Akce

Kittelovo muzeum a Jiřina Štrynclová Vás srdečně zvou na Kittelův dům na setkání sklářů s ukázkami a prodejem výrobků. 16. - 17. října 2021 9:00 -17:00

Spolu s paní Jiřinou Štrynclovou, která si zvolila Kittelovo muzeum za svoji domovskou sklářskou dílničku jsme připravili jediněčné setkání místních (Železnobrodsko, Jablonecko) sklářů, kteří svým uměním ukazují krásu tohoto řemesla. Setkat se budete moci s fugurkáři, navíječi i foukači.

Jiřina Štrynclová - figurky
Zdena Šoprová - figurky
Karel Sobotka - foukání
Kamila Parsi - Žďárská - figurky, bižuterie
Jana Straková - vánoční ozdoby
Monika Eliášová - navíjené perle
Jadi -strojní navlékání
Marie Horčičková - figurky, vánoční ozdoby
Ilona Novotná - figurky (kyslík)
Marcela Andělová - foukání-borosilikátové sklo
Zdeněk Sochor - hutní figurky
a další
Připraven bude bohatý doprovodný program, dobré jídlo a pití.

Sklářství je staré výrobní odvětví známé již od starověku. O jeho vzniku se vedou dodnes diskuse. Nejpravděpodobnější je, že sklo bylo objeveno současně na mnoha místech. Skla v dávných dobách neměla zdaleka dnešní podobu a byla barevná nebo černá. Sklo se objevilo již v době první egyptské dynastie 3300 před naším letopočtem. Nálezy lahví a sklenic z roku 1900 před n. l. ukazují, že se už v této době používaly k foukání skla sklářské píšťaly. Za dobu velkého rozkvětu ve výrobě skla je považován středověk. Tehdejší benátská zrcadla z ostrova Murano jsou dodnes známým pojmem.

První skláři na našem území byli Keltové. S výrobou skla se setkali nejpravděpodobněji v severní Itálii, odkud rozšířili své poznatky i na sever od Alp. Archeologické nálezy z celého území České republiky nám dokládají, že již v 3. až 1. století př. n. l. keltští skláři dokázali zhotovovat skleněné náramky, korále a drobné šperky. Četné nálezy v keltských hradištích odhalily, jak překvapivě bohatá byla škála tvarů, barev a dekorativních vzorů. S úpadkem keltské kultury na přelomu letopočtu však na dlouhý čas zaniklo i zdejší sklářství.

Od 8. století se obyvatelé českých a moravských hradišť pokoušeli vyrábět drobné šperky a nádobky. Výrobky byly zprvu poměrně primitivní, ale s postupující dobou se zdokonalovaly. Zejména ve 13. století začali do Českého království přicházet němečtí kolonizátoři, kteří bohatě přispívali svými znalostmi o výrobě skla. Hluboko v pohraničních hvozdech zakládali mnoho nových hutí, které se zabývaly výrobou tzv.„pateříků“ – růžencových korálků. Objevovaly se první zdobné číše, poháry, konve a džbány, které však byly výsadou jen těch nejzámožnějších vrstev. V době vlády Karla IV. se zhotovovaly typické vysoké flétnovité číše, zdobené nálepy. Novinkou bylo také okenní sklo - vitráže, které bylo určeno prakticky výhradně pro kostely, kaple.

V 16.toletí vznika i řada skláren v Jizerských horách.  Nám asi ta nejbližší v Huti pod Černou Studnicí vznikla v roce 1548. Velký rozmach českého sklářství nastal v 17. století, a to za císaře Rudolfa II. Čechy se v té době staly střediskem sklářských umělců. Sklářské hutě vznikaly převážně v okolí hlubokých bukových lesů, jelikož bukové dřevo bylo v pecích při tavení skloviny dlouho jediným topivem. Bukové dřevo nesloužilo jen jako topivo, ale také se z něho vyráběly formy, do kterých se sklo foukalo. V 18. století se v Českých zemích rozvíjela výroba broušeného hutního neboli křišťálového skla. České sklo se v 18.století stalo sklem světovým, a to svou naprostou bezbarvostí a leskem, jímž úspěšně soutěžilo se sklem benátským. Vzkvétala také výroba tabulového skla a výroba nepravých drahokamů, korálků a perel.

V Jizerských horách se sklářské řemeslo drží dodnes. Je zde řada větších, ale zejména malých firem, které vyrábějí výrobky ze skla od nejměnšího šmelce až po velké kusy tvarovaného uměleckého i užitkové skla. Tradiční korálky navléjkající se na šňurky tvoří stále neodmyslitelnou ozdobu žen po celém světě. Naše vánoční ozdoby patří již i do dědictví UNESCO a stáke se dají vymýšlet nové a nové tvary.

Naší akcí chceme zahájit a připomenout, že sklářské řemeslo je stále tady a nesmíme dopustit, aby zaniklo. Ve školách se stále učí, ale pouze jednotlivci u skla zůstanou.
Přijďte se podívat na umění současných sklářů od těch nejmladších po ty, kteří se řemeslu věnují celý život.