Horní černá kuchyně v Kittelově domě

02.05.2024- Novinky

Horní černá kuchyně Kittelova domu byla instalována do podoby, kterou mohla mít za dr. Kittela. Vedle tradičních hrnců a konvice na trojnožkách je zde nově hydrodestilační přístroj pro přípravu "lekvarů" či "dryáků". Zde se na otevřeném ohni mohly vařit odvary a čaje z bylin, ale také z bylin destilovat exenciální oleje a vody.

Hydrodestilace léčivých rostlin

Zpracování bylin hydrodestilací se objevilo pravděpodobně nejprve na předních východě, v Mezopotámii. Až do 16. století se léčivé byliny rozšiřovaly zejména díky poznatkům plynoucích ze zemí Orientu (Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína). Lidové léčitelství se rozvíjelo i na území starověkého Řecka a Říma. Zajímavou kapitolu v našich dějinách představuje také středověké léčitelství, kdy se byliny ukládaly do herbářů.

V tomto ohledu je výjimečný i region Jizerských hor a Krkonoš. V botanickém popisu Cieplic Śląskich a okolí z r. 1607 Caspar Schwenckfeldt píše, že se v horách nacházelo mnoho herbářů a tzv. „bylinníků“, kteří také provozovali často nelegální lékařskou praxi. V roce 1622 nebo 1623 se v Karpaczi usadila skupina protestantských náboženských uprchlíků z Česka. Byl mezi nimi i lékárník Georg Werner, původem z Kladska, kterému je přisuzováno založení cechu krkonošských laborantů. Veškeré své znalosti pak předal z otce na syna. Laboranti z Krkonoš si vybrali jako svého patrona bájného vládce Krkonoš- Ducha Hor

Přirozeným centrem Krkonoškých laborantůse stal slezský Karpacz a jejich činnost se rozšířila do celého regionu Krkonoš. Jiná legenda přisuzuje založení cechu laborantů roku1700 dvěma studentům pražské medicíny Mikuláši a Salomonovi. Studenti se údajně rozhodli žít v Karpaczi a praktikovat zde medicínu založenou na kombinaci lékařských věd a léčivých sil přírody.

Vzrůstaly i konflikty mezi „laboranty“ a oficiálně uznávanou medicínou. Pruský zákon z r.1740 omezil počet legálních laborantů v Krkonoších na třicet lidí, kteří museli k vykonávání svého řemesla získat oficiální povolení. Posledním laborantem byl Ernst A. Zwölfel, který získal doživotní právo výroby bylinných léků. Jeho úmrtím dne 2. dubna roku 1884 skončil i dlouhý příběh krkonošských laborantů. Do podobné kategorie lidového bylinářství předávaného z generace na generaci patřil i Dr. Kittel a jeho rodina.

Jedním ze způsobu zpracování bylin je i hydrodestilace, nahřívání a získávání extraktu z bylin pomocí vodní páry. Zchlazením par v chladiči vznikají rostlinné vody (hydroláty) a ještě více ceněné éterické oleje. Po zchlazení extraktu zůstává olej při horním okraji nádoby, hydroláty dole. Separace se pak provádí florentinskou baňkou.

Pokud máte na zahradě dostatek léčivých rostlin, můžete si vyrobit rostlinnou vodu (hydrosoly) a éterické oleje. Esenciální oleje jsou velmi koncentrované rostlinné látky a neměly by se používat zevně bez nosného oleje. Nedoporučujeme vnitřní užívání. Rostlinné vody (hydrosoly) jsou vedlejšími produkty při výrobě éterických olejů a jsou považovány za šetrnou alternativu éterických olejů, ale jsou stejně cenné a všestranné. Získáte výrazně více hydrolátu než esenciálního oleje. Pokud jste pracovali správně, lze hydrosol uchovávat v chladničce několik měsíců a lze jej dokonce užívat vnitřně. Hydroláty se obvykle používají zevně a buď se stříkají přímo na pokožku, používají se ke kloktání, přidávají se do obkladů nebo se zpracovávají na přírodní kosmetiku.

Květy levandule jsou v destilaci velmi oblíbené. Levandulový hydrosol lze použít k relaxaci po náročném dni, pomůže vám lépe usnout nebo jej můžete použít na obklady na bodnutí hmyzem a drobná poranění. Před destilací je nejlepší nechat levanduli sušit alespoň týden. Poté se buňky rozbijí a esenciální olej lze snadněji destilovat.

Rozmarýn je známý pro své povzbuzující vlastnosti. Oblíbená kulinářská bylina může být použita jako hydrosol při malém energetickém nedostatku.

Meduňka je ceněna zejména pro zklidnění po stresujícím dni, ale také pro své antivirové vlastnosti. Hydrosol můžete například přidat do vody do koupele.

Máta peprná je ceněna pro své chladivé a bolest tišící účinky. Jako rostlinná voda se proto hodí do spreje na nohy na oteklé nohy, na ochlazení v horkých dnech nebo při tenzních bolestech hlavy.

Šalvěj pravá je v přírodní kosmetice velmi ceněná. Jeho čistící a antiperspirační vlastnosti dělají ze šalvějového hydrolátu ideální základ pro domácí deodorant.

Šalvěj muškátová je ceněna pro své vlastnosti zlepšující náladu, pro vnitřní neklid, nervozitu a poruchy spánku.

Lučníček je ceněn pro své vlastnosti tišící bolest při bolestech hlavy a nachlazení.

Koriandr dokáže povzbudit chuť k jídlu, uvolnit a pomoci při plynatosti, ale používá se také k posílení psychiky a při migrénách.

Mátu, rozmarýn nebo tymián lze destilovat čerstvý i sušený.

Výroba esenciálních olejů a hydrosolů :

Při destilaci rostlinného materiálu sklízejte rostliny za suchého dne a věnujte pozornost tomu, kdy rostliny obsahují nejvíce silic. Obvykle se tak děje v pozdních ranních hodinách. Mezi 11. a 12. hodinou je vhodná doba, pokud předchozí noc nepršelo. Nejlepší je zpracovávat rostliny čerstvé. Rostlinný materiál můžete vložit do destilačního zařízení (v závislosti na provedení), přímo destilovat nebo extrahovat cenné esenciální oleje a hydrosol destilací vodní párou. Ohřejete vodu, vzniklá vodní pára stoupá vzhůru, obsahuje cenné rostlinné látky a následně se v chladicím okruhu opět ochladí a zkapalní. Vznikne tak hodnotný hydrosol a v závislosti na rostlině i několik kapek cenného esenciálního oleje, které lze následně pipetovat na hydrosol. Nejlepší je oddestilovat asi 300-400 ml hydrosolu. Poté se může kvalita zhoršit a je třeba použít nový rostlinný materiál.

Hydrodestilační kolona a florentinská láhev.